Narodil se 2. února 1947 v Praze v rodině hudebního skladatele Dalibora C. Vačkáře.
Studoval anglistiku a japanologií na FFUK v Praze, od roku 1967 studoval japonštinu rok v Tokiu na Mezinárodní křesťanské universitě ICU a rok na Curyšské universitě ve Švýcarsku.
Po návratu pokračoval na FFUK v Praze ve studiu japanologie a sinologie.
Po vojenské službě nastoupil v roce 1976 jako novinář do kulturní rubriky deníku Lidová demokracie, kde psal nejvíce o hudebním životě a zájmové umělecké činnosti.
Po roce 1981 působil jako volný publicista, překladatel a tlumočník z japonštiny, od roku 1989 jako koordinátor japonských televizních týmů při natáčení dokumentárních programů o české hudbě, kulturních památkách, hudbě, historii, holocaustu, sportu aj.
Jako moderátor provázel hodinový tv dokument o Japonsku režiséra Jana Špáty "Japonsko má láska" (1992) oceněný jako nejlepší dokument roku, dodnes každoročně reprízovaný.
V roce 2018 obdržel japonský Řád vycházejícího slunce se zlatými a stříbrnými paprsky za celoživotní aktivitu a přínos pro česko- japonské kulturní vztahy.